Nezařazené
Nadace Albatros spolu s dalšími nevládními organizacemi zaměřenými na vzdělávání a podporu sociálně znevýhodněných dětí a mladých lidí dlouhodobě usiluje o zlepšení podmínek pro udílení sociálních stipendií. Tato agenda se v probíhajícím legislativním procesu převádí ze zákona o vysokých školách pod zákon o dávce státní sociální pomoci. Na začátku února jsme vyzvali ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku, aby podpořil úpravy podmínek pro udílení sociálních stipendií. Současné podmínky pro přiznání sociálních stipendií jsou ve VŠ zákoně nastaveny nevhodně. Čerpá je jen minimum studentů (400-600 ročně) z ekonomicky slabších rodin, čímž Česko přichází o cenné talenty a dlouhodobě ztrácí na ekonomickém potenciálu.
Nesprávně nastavené podmínky omezují přístup ke stipendiu
Podle dnešních podmínek na stipendium nedosáhne například ani čtyřčlenná rodina, jejíž celý čistý příjem překročí 25 704 Kč. A to za situace, kdy měsíční náklady na studenta, studentku na vysoké škole činí 9 000 Kč – 14 000 Kč měsíčně. Důvodem je fakt, že je nadále používán koeficient 1,5 násobek životního minima jako hranice pro přiznání sociálního stipendia.
Díky této nízké hranici, která je pevně stanovena a nemění se podle aktuálních potřeb, na sociální stipendium ročně dosáhne jen asi 400 až 600 studentů z celého Česka. „Příkladem je třiadvacetiletá studentka zdravotnického oboru Denisa. Ta bydlí s matkou samoživitelkou a mladší sestrou. Měsíční výplata její matky činí 15 000 Kč, což společně s příspěvkem na bydlení a přídavky na dítě jejich celkový příjem pouze těsně přesahuje hranici pro nárok na stipendium. Denisa tak na stipendium nedosáhne,“ vysvětluje Jindra Marešová, ředitelka Nadace Albatros.
Nejnižší podíl studentů pobírajících stipendium v EU
Podíl studentů v České republice pobírajících sociální stipendium je nižší než 1 %, což je nejnižší podíl v celé Evropské unii. „Zároveň patří Česká republika k zemím s nejnižším podílem vysokoškolsky vzdělaných lidí v EU. To svědčí o tom, že přístup k vyššímu vzdělání je v Česku stále výrazně ovlivněn socioekonomickým zázemím studentů,“ upozorňuje Marešová.
Požadovaná změna: Zvýšení koeficientu pro přiznání stipendia
Požadujeme úpravu části novely zákona o dávce státní sociální pomoci, která převede podmínky pro udělování sociálních stipendií, a to formou změny výše koeficientu pro výpočet nároku na stipendium. Jako možná alternativa se jeví změna koeficientu z 1,5 na 3,4 násobek životního minima, což představuje i hranici pro nárok na přídavek na dítě v souladu se zákonem a sociální podpoře. Tento koeficient používá například i Univerzita Karlova jako hranici pro nárok na ubytovací stipendium.
Na potřebu větší podpory studentek a studentů vysokých škol se sociálním znevýhodněním upozorňuje národní reprezentace studentů a studentek ze Studentské komory Rady vysokých škol, zmocněnkyně vlády pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, ekonom Daniel Münich z Idea CERGE- EI či Daniel Prokop z PAQ Research.
Proč je změna koeficientu důležitá?
Změna pravidel pro udílení sociálních stipendií přinese řadu pozitivních dopadů pro studenty i pro stát:
- Snížení neúspěšnosti studentů: Vysokoškolské vzdělání je klíčové pro budoucí úspěch na pracovním trhu. Pokud bude více studentů pokračovat ve studiu, sníží se riziko ekonomických ztrát, které vznikají, když studenti vysoké školy nedokončí.
- Zvýšení příjmů pro státní rozpočet: Každý vysokoškolák přináší do veřejných financí výrazně vyšší částku než člověk bez vysokoškolského vzdělání. Investice do vysokoškolského vzdělání se tedy vyplatí.
- Dostupnost vzdělání pro talentované studenty z chudších rodin: Změna koeficientu by umožnila více studentům ze sociálně znevýhodněného prostředí přístup k vysokému školství, čímž by se zvýšily jejich šance na úspěšné uplatnění na pracovním trhu.
- Snížení nerovností: Kvalitní vzdělání by mělo být dostupné pro všechny mladé lidi, bez ohledu na jejich socioekonomické a rodinné zázemí.
Dopady nesprávně nastavených podmínek pro stipendia
Pokud zůstanou podmínky pro přidělování sociálních stipendií nezměněny, mohou mít vážné důsledky:
- Ztráta talentů: Stát přichází o potenciál talentovaných mladých lidí, kteří by mohli přispět k jeho rozvoji. Děti ze socioekonomicky slabších rodin tak prakticky nemají šanci dosáhnout vysokoškolského vzdělání.
- Zachování chudoby v rodinách: Děti z chudších rodin se často nedokážou vymanit z chudoby, což má negativní dopad na další generace. V budoucnu přichází stát o významné částky na daňových odvodech, které by jinak generovali úspěšní absolventi vysokých škol.
- Vysoká míra předčasných odchodů ze vzdělávání: U studentů ze sociálně znevýhodněného prostředí je větší pravděpodobnost, že studium nezvládnou dokončit nebo ho opustí. V Česku zhruba dvě třetiny žáků ze sociálně vyloučených lokalit opustí vzdělávací systém předčasně.
Změna je nezbytná pro budoucnost České republiky
Nadace Albatros a nevládní organizace věří, že Ministerstvo práce a sociálních věcí zohlední tato fakta při finalizaci novely zákona. Úprava podmínek pro přidělování sociálních stipendií je klíčovým krokem, který pomůže nejen studentům, ale i celé společnosti, aby se zajistil lepší přístup k vzdělání a stejné šance pro všechny.
Signatáři otevřeného dopisu ministru práce a sociálních věcí Marianu Jurečkovi
Nadace Albatros – od roku 2016 se věnuje podpoře vzdělávání sociálně znevýhodněných dětí a mladých lidí v celé České republice. Každoročně ve vzdělávání podpoří více než 700 studentů středních a vysokých škol. Všichni dosáhli alespoň o stupeň vyššího vzdělání než jejich rodiče. Za dobu svého působení na stipendia nadace vydala již 60 milionů korun.
Člověk v Tísni o.p.s. – již téměř 10 let poskytuje Retrostipendia studentům ze sociálně znevýhodněného prostředí ke studiu na středních školách, a to jak v maturitních, tak nematuritních oborech. Retrostipendia brání předčasným odchodům sociálně znevýhodněných dětí ze vzdělávání.
Nadační fond Verda – je nejstarší stipendijní fond pro romské studenty v Česku. Podporuje jejich studium na středních a vysokých školách, poskytuje kariérní poradenství a pomáhá překonávat studijní i sociální bariéry.
Romea o.p.s – od roku 2016 poskytuje stipendia romským studentům středních, vyšších odborných a vysokých škol. Kromě finanční podpory nabízí také doučování, mentoring a vzdělávací aktivity.
Platforma pro včasnou péči z.s. – sdružuje organizace z celé České republiky, které se zaměřují na včasnou péči – podporu dětí do 8 let a jejich rodin. Včasná péče výrazně ovlivňuje vzdělávací úspěchy dětí. Platforma má pozitivní dopad na více než 15 000 dětí a rodin.
Society for All, z.s. – zaměřuje se na podporu inkluzivního vzdělávání, duševního zdraví a pomoc ohroženým dětem. Vytváří efektivní systémy pro začlenění znevýhodněných dětí do školního prostředí. Díky strategickým partnerstvím a osvětě má organizace široký dopad na školy a komunitní podporu.
Studentská komora Rady vysokých škol – je národní reprezentací studentek a studentů vysokých škol v České republice. Prosazuje jejich zájmy na národní a mezinárodní úrovni. Usiluje o spolupráci mezi studujícími a vyučujícími, dialog s vládou České republiky a orgány veřejné správy, a o rozvoj akademické samosprávy.
Aktualizace legislativního procesu k 2. 3. 2025
Doporučení Nadace Albatros a spolku Lobbio k hlasování ve 3. čtení vládního návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o dávce státní sociální pomoci (ST 800) a souvisejícímu tématu sociálních stipendií pro studenty vysokých škol.
Velmi doporučujeme podporu pozměňovacího návrhu, který rozšíří skupinu příjemců sociálních stipendií (nově dávka podpory pro studenty VŠ). Toto rozšíření podporuje řada neziskových organizací působících v oblasti soc. podpory, sociolog Daniel Prokop z PAQ Research, akademický ekonom Daniel Münich, IDEA – Cerge, za Studentskou komoru Rady VŠ Michal Farník nebo zmocněnkyně vlády pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková.
Ve 2. čtení bylo načteno několik pozměňovacích návrhů souvisejících s tématem sociálních stipendií.
PN, který rozšíří skupinu příjemců v nejvyšším rozsahu a je návrhem, který podporujeme a o jehož znění se dlouhodobě zasazujeme, je PN poslankyně Kláry Kocmanové SD 6136 (I1), který pracuje s koeficientem 3,4 životního minima. K tomuto PN garanční Výbor pro sociální politiku zaujal neutrální stanovisko.
Nebude-li v hlasování schválen tento PN (SD 6136 (I1.)), doporučujeme schválit PN poslance Jiřího Navrátila SD 6144 (F2) nebo SD 6146 (F4), které oba pracují s koeficientem 2,5 (PN F2 obsahuje i tzv. hlídačkovné pro studující matky, F4 obsahuje jenom sociální stipendia). K oběma PN zaujal Výbor pro sociální politiku i MPSV doporučující stanovisko.
Nebude-li v hlasování schválen ani tento PN (SD 6144 (F2) nebo SD 6146 (F4)), doporučujeme jako minimální možnou změnu schválit PN poslance Jiřího Navrátila SD 6142 (F1.) a SD 6145 (F3.), které oba pracují s koeficientem 2 (opět PN F1 obsahuje tzv. hlídačkovné a F3 jenom sociální stipendia). K oběma PN zaujal Výbor pro sociální politiku i MPSV doporučující stanovisko.
V případě, že bude schválen jen výborový PN A (tisk 800/2), bez dalších pozměňovacích návrhu, bude to znamenat, že sociální stipendia pro studenty VŠ zůstanou v aktuální podobě, kdy je pobírá jen přibližně 500 studentů a nepomáhají tak studentům ani státnímu rozpočtu. Tuto alternativu považujeme za zcela nedostatečnou.
Stále existuje naděje na rozumnou a funkční podobu sociálních stipendií.
Mediální pokrytí tématu podpory vysokoškolského studia:
Dokument Bez peněz na vysokou nelez: Jak složité je v dnešní době vyřešit studentské bydlení, které je pro mnohé nezbytným předpokladem studia na vysoké škole? Studium na vysoké škole se stává luxusem, který si mohou dovolit jen ti movitější, nebo ti, kteří mají komfort bydliště u rodičů v dosahu univerzit. V dokumentu vedle studentů vystupují sociolog Daniel Prokop, poslankyně Klára Kocmanová a předseda Studentské komory Rady vysokých škol Michal Farník.
V pořadu Život k nezaplacení v Českém rozhlase mluví o nutnosti posílení sociálních stipendií sociolog Daniel Prokop.
“Sociální stipendium by mělo být pro studující dostupnější,” říká předseda Studentské komory Rady vysokých škol Jakub Sláma v interview pro ČRo Radiožurnál.
